|
|
Technoference u rodičů dětí mladšího školního věku
Kahanová, Simona ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Píšová, Martina (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním fenoménu technoference, tj. narušování mezilidských interakcí prostřednictvím technologií, a tedy i užíváním digitálních zařízení obecně. Zkoumání se zaměřovalo i na výchovu, konkrétněji na mediální rodičovství - jakým způsobem rodiče předávají informace o technologiích svým dětem. V teoretické části je především popsáno, jak technologie mohou ovlivňovat rodinné prostředí a jak určité negativní důsledky používání technologií zmírnit. Z dosavadních výzkumů je zřejmé, že technoference má negativní dopady na komunikaci a vztahy v rodině. Proto je žádoucí zkoumat i podmínky jejího výskytu v populaci, což je náplní empirické části. Cílem práce bylo nejen podat ucelený pohled na technoferenci, ale také zjistit, zda existují určité prediktory, které by mohly poukázat na rodiny více ohrožené tímto jevem. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že nejdůležitějším prediktorem je problémové užívání technologií u rodičů, což byl i předpoklad získaný na základě předešlých výzkumů o technoferenci popsaných v teoretické části. Také určité sociodemografické charakteristiky respondentů se ukázaly statisticky významné. KLÍČOVÁ SLOVA technoference, technologie, interference, výchova (rodičovství), užívání médií
|
|
|
Mediální imigranti Sametu: Produktivní věk ze stran Rudého práva až na zeď Facebooku
Burger, Tadeáš ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je vysledovat, jakým způsobem mediální imigranti Sametu (MIS) z našeho výzkumného vzorku využívají tradiční a nová média k vyhledávání informací. MIS jsou specifickou věkovou skupinou Čechů, kterou sami definujeme v teoretické části této práce. Jde o uživatele médií, kteří před Sametovou revolucí dosáhli dospělosti a pak si museli zvykat na ideologické a technologické změny v mediální sféře. První část práce se nejprve věnuje teoriím o užívání médií, stručně osvětlí historický kontext změn, kterými mediální systém v Česku prošel během Sametové revoluce, a následně uvede problematiku digitální propasti a digitálních imigrantů v souvislosti s navykáním dospělých na technologie nových médií. Metodologická část přiblíží strategii našeho výzkumu, který je postaven na dvanácti kvalitativních rozhovorech a na kódování pomocí přístupu zakotvené teorie. Výzkumná část zařadí data do tří hlavních kategorií, které nám poskytnou komplexní odpověď na naše výzkumné otázky.
|
|
|
Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci
Čajanková, Kateřina ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Poljakov, Nikita (oponent)
Diplomová práce "Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci" se v kontextu fenoménu falešných zpráv zabývá postupy vyhodnocování mediálních obsahů jejich příjemci a faktory, které na proces posuzování působí. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem lidé vnímají obsahy, které konzumují; co jejich vnímání ovlivňuje; a jaká jsou kritéria, která řídí jejich posuzování. V teoretické části je nejprve vymezen pojem falešné zprávy, mimo jiné také v souvislosti s nadužíváním pojmu fake news. V dalších kapitolách je poté přiblížena současná role médií a problematika důvěryhodnosti a důvěry v média. Závěr teoretické části se věnuje sociálním a psychologickým předpokladům, které mají vliv na uvažování a jednání příjemců. V druhé části jsou představena výzkumná východiska této práce. Výzkum je založen na kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Kvalitativní přístup se zaměřuje na popis procesů a kritérií, které příjemci při posuzování a ověřování zpráv využívají. Sběr dat je proto realizován prostřednictvím osmi polostrukturovaných rozhovorů, které jsou analyzovány metodou otevřeného kódování. Kvantitativní výzkumná část vychází z hypotéz o vlivu konfirmačního zkreslení (confirmation bias) na posuzování mediálních obsahů a je uskutečněna experimentálním šetřením založeném na...
|
|
|
Mediální gramotnost současných českých seniorů: případová studie z Brna
Zahradníčková, Lucie ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Následující diplomová práce pojednává o problematice mediální gramotnosti ve vztahu k seniorské populaci. Teoretický podklad této práce tvoří teorie o mediální gramotnosti a mediálním vzdělávání, na které je v práci nahlíženo jako na jeden z prostředků pro kultivaci mediální gramotnosti. Kromě mediálního vzdělávání jsou v práci představeny i další způsoby k nabytí mediálních kompetencí, které jsou v dnešní společnosti tolik potřebné. Po představení teoretických přístupů k mediální gramotnosti následuje také popis vybraných způsobů aplikovaných ke zjišťování její úrovně. Další část obsahuje popis mediální gramotnosti ve vztahu k seniorům, kteří v této oblasti tvoří velice specifickou skupinu. V rámci vlastního výzkumného šetření je na základě navrženého nástroje pro zjišťování úrovně mediální gramotnosti, který vychází z představených teoretických poznatků, zmapována její úroveň ve skupině 12 seniorů. Kvalitativní výzkum zahrnuje detailní analýzu dat, která byla nasbírána prostřednictvím rozhovorů s cílovou skupinou a která byla doplněna i o praktická cvičení. Zkoumání mediální gramotnosti se zaměřuje na oblast znalostí, schopností a dovedností a vzorců užívání médií. Podle nasbíraných a analyzovaných dat je na konci práce představen popis všech respondentů s ohledem na jejich zjištěnou úroveň...
|
|
|
Způsoby vyhodnocovnání důvěryhodnosti zpravodajských zdrojů čerstvě dospělými a zvyklosti při jejich užívání
Křížek, Martin ; Šťastná, Lucie (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem přístupu mladých lidí ke konzumaci mediálního zpravodajství. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem čerstvě plnoletí uživatelé vyhodnocují důvěryhodnost zpravodajských zdrojů v médiích. V úvodní (teoretické) části práce vysvětluje postavení médií v informační době a s tím související proměny zpravodajství. Pokračuje osvětlením potřeby mediální gramotnosti a přibližuje způsob jejího rozvoje pomocí mediální výchovy. Teoretickou část zakončuje přehled nejdůležitějších dat z nedávných výzkumů, které se tématu užívání médií mladými lidmi dotýkají. Druhá část sestává z kvalitativního výzkumu, který je inspirován výzkumným designem zakotvené teorie dle Strausse a Corbinové (1999). Sběr dat probíhal pomocí 21 hloubkových rozhovorů mezi 18- a 19letými českými občany. Pomocí otevřeného kódování vznikl materiál, který byl následně analyzován a jeho výsledek interpretován skrze metodu konstantní komparace. Výsledkem výzkumu je vytvoření čtyř typologických skupin uživatelů podle jejich způsobu práce se zpravodajskými zdroji v médiích.
|
host ::
RSS.